Ruský zákonodárce tvrdí, že členství Finska v NATO bude mít za následek zničení jejich země.

Ruský zákonodárce tvrdí, že členství Finska v NATO bude mít za následek zničení jejich země.

Zatímco ruská agrese na Ukrajině posouvá Finsko blíže k členství v NATO, ruský zákonodárce varoval, že Moskva provede odvetu, pokud se severská země připojí.

Jakýkoli krok Helsinek ke vstupu do NATO by byl podle Vladimira Džabarova z horní komory Ruska, Rady federace, strategickou chybou.

Finsko si podle něj vytvořilo úzké vztahy s Ruskem, ale vstup do NATO by z něj učinil cíl.



Džabarov prohlásil, věřím, že by to byla hrozná tragédie pro celý finský lid.

Finský kanonýr

V poznámkách, o kterých ve středu informovala ruská státní domácí tisková agentura RIA Novosti, řekl, že je nepravděpodobné, že by sami Finové podepsali kartu za zničení své země.

Newsweek požádal o vyjádření ruské a finské ministerstvo zahraničí.

Není to poprvé, co Finsku hrozí členství v NATO, přičemž expanze aliance směrem k ruským hranicím je jednou ze záminek prezidenta Vladimira Putina pro válku na Ukrajině.

V březnu Sergej Beljajev, vedoucí ruského evropského oddělení, prohlásil, že pokud by Finsko vstoupilo do NATO, mělo by to vážné vojenské a politické důsledky.

Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, v úterý řekl, že Finsko a jeho soused Švédsko by byly vítány, aby se k alianci připojily.

Finsko a Rusko sdílejí 830 mil dlouhou hranici a Finsko bylo kdysi součástí ruského impéria, než získalo nezávislost po 1. světové válce. V zimní válce roku 1939 Sovětský svaz napadl Finsko. Po mírové smlouvě v roce 1940 oba znovu bojovali v Pokračovací válce, která začala v roce 1941, krátce poté, co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz. Do roku 1944 válka stále probíhala.

Finsko uznalo svou touhu zůstat neutrální, když v roce 1948 podepsalo Dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci se Sovětským svazem. V roce 1992 podepsaly Helsinky a Moskva novou smlouvu o přátelství.

Na druhou stranu moskevská agrese na Ukrajině přiměla Helsinky, aby hledaly způsoby, jak posílit národní bezpečnost, včetně vstupu do NATO.

Finští politici stále více podporují takový krok. Průzkum mezi potenciálními členy dokončilo 112 poslanců z celkových 200. Podle YLE, finské národní veřejné vysílací společnosti, většina respondentů, 71, uvedla, že podporuje členství v NATO, pouze šest je proti členství v NATO. 35 lidí uvedlo, že si nejsou jisti.

Členství v NATO je silně podporováno Národní koalicí (NCP). Po ruské invazi na Ukrajinu, která otřásla celou základní politikou, zástupkyně NCP Pihla Keto-Huovinen řekla Yle, že změnila názor na nesoulad Finska.

V průzkumu provedeném minulý měsíc finským obchodním a politickým fórem Evа think tank, většina Finů (60 procent) uvedla, že podporuje vstup do NATO.